Zavři oči a představ si

Zelenou louku zaplavenou sluncem

A na ní všude cvrčky, co se hlasitě překřikují

Představ si

Studánku přetékající ledovou vodou

Malé vlnky, co skáčou přes drobounké oblázky

Zrnka písku, které tě jemně dřou po mokrých dlaních

Představ si

Jak se vítr prohání přes špičky smrků 

Jak lesy voní jehličím, mechem a houbami

Jak ti šišky křupou pod nohama, když překračuješ kořeny

A taky jak tě suché jehličí píchá zespoda do prstů a štosuje se ti v sandálech

Zavři oči a představ si

Svůj oblíbený koláč

A k němu úsměv babičky, když ti ho přinesla na stůl

Představ si

Jak se do něj hladově zakousneš

Tak, že ti krystalky cukru zůstanou v koutcích úst

A jak velké sladké sousto zapiješ hořkou kávou

Představ si, že se tak nacpeš, až tě únava na chvíli uloží na měkký gauč v rohu kuchyně

Hrubý povlak tě lehce dře do předloktí a na tváři

A ty jen ležíš a posloucháš bzučení hmyzu za oknem

A teď si představ,

Že se trmácíš domů rozehřátým městem

Těžký batoh tě řeže do spálených ramen

Horký chodník tě šlehá kolem kotníků a vzduch se skoro nedá dýchat

Pod tričkem se ti kupí horko a na zátylku studené kapky potu

A teď si představ

Chladnou chodbu starého činžáku, do které se schováš

Vůni vlhké omítky a chlad na tváři, ze kterého dostáváš husí kůži

Zavři oči jako když se pokoušíš usnout

A nejde to

Je noc a ty ležíš o samotě v prázdném bytě

V rozích se kupí hustá tma

A přes dveře do chodby prosvicují pokřivené stíny

A ze zdí se ozývá tichá cvakání 

A tebe v krku svírá dusivá tíseň

Představ si všechny ty chvíle, kdy tě obklopovala těžká samota

A proti tvé vůli ti svírala hrudník

Představ si,

Co všechno prožíváš, když pluješ životem

Co všechno cítíš a co ti říká, že vlastně žiješ

Představ si, že žiješ

Představ si, co budeš mít na sobě v moment svojí smrti

A jak vypadaly tvoje prsty ve chvíli tvého narození

Představ si, co všechno už s tebou tvoje nohy a ruce stihly zažít

V jakých všech situacích jste už byli

A co vás všechno ještě může čekat

Představ si, že žiješ

Ramena se ti jemně zvedají s každým dalším nádechem

Pod sebou cítíš jemný tlak židle, na které sedíš

Nebo země, na které stojíš

Za krkem možná cítíš ztuhlost, v žaludku možná hlad, pod kůží ti koluje krev

Představ si, že žiješ

I v nejistotách a strachu z budoucnosti

I ve výčitkách z toho, co se dělo včera

Představ si, že žiješ

I když jsi v davu lidí, i když s tebou není nikdo

I když máš v hlavě plno stresu a v těle nervozitu

I když jsi zrovna myšlenkama jinde

Představ si, že nikdy nebyl moment, kdy s tebou nebyl život

Zavři oči

Zhluboka se nadechni

Představ si, že žiješ

A zaposlouchej se do zvuků kolem sebe