Včera jsi říkala, že by nám pomohla nějaká krize.

Abychom mohli dál růst. 

Dneska jsme si ji rovnou střihli. 

Oba trochu naštvaný a trochu uražený. 

Trochu na sebe a trochu na toho druhýho. 

Sami sobě jsme si řekli, že si zatrucujem.

A potom taky, že nám to za to nestojí. 

Večer jsme se potkali pod kyvadlem a řekli si, že se milujeme. 

Později jsme naplánovali cestu do Bolívie.

Někdy neni potřeba si moc vymýšlet, abych mohl napsat ten nejhezčí příběh. 

Poezie roste skrz nás všechny. 

Stačí jen dostatečně silně žít.