Odpustit ti nemohu

není totiž co

by se za mnou vleklo

jak chomáče ranní mlhy

měkké rybářské vlasce vodou

roztrhané pavučiny po mokrých psích hřbetech

není totiž co by ve mně zbylo

Odpustit ti nemohu

není totiž jak

to všechno v klidu strávit

jak kluzké kloboučky hříbků

mrtvé brouky pod zroseným listím

mrholením nacucané pahorky mechů

není totiž jak to všechno nechat

ležet

Odpustit ti nemohu

není totiž nic

co by přišlo společně s tebou

náhlé ranní průtrže

rozcuchané soví peří

meluzíny ve vykotlaných stromech

polámané větve od prasečích kopyt

rozbitá křepelčí vejce

jelení troubení

netopýři

třísky

není totiž nic, za co bys mohla