Když je po svátcích
Kosáci klovou seschlej rakytník
Jako by se nechumelilo
Protože jim nic jinýho nezbývá
A kostelní věže na Strossu
Se nade mnou skláněj povýšeně
Protože jim nic jinýho nezbývá
A my dva se máme
Protože nám nic jinýho nezbývá
Rádi

Minule jsem ti řekl, že je ve mě něco semišovýho
Co jednou za čas radostně zaskáče
Jindy se to čepýří jako kdyby to vypadlo před chvílí z hnízda
A já vim, že rakytník tu nebude napořád
Že se hnízdo lehčeji rozkope než postaví
Že kdo ví jaká vrána se mi může uvelebit ve vlasech
Ale nic jinýho mi nezbývá
Někde uvnitř to píská hlady
A den ode dne to roste
Umolousanýma očkama to hltá svět

Letí to, viď?
Na Strossu za kostelem si můžeš dát v klidu cigárko na lavičce
Dobrá trafika má pořád velkou sýrovou
A svět je pořád stejnej
Pořád stejně roztomilej, když na něj koukáš laskavě
Sotva to před námi roztáhlo křídla a už jsme z toho viděli jen malou vzdalující se tečku na obloze
Letí to, viď? 

A mezitím ulice přetékaj seschlým jehličím
Ještě chvíli si chtějí města hrát na les
A lišky přeskakujou zmrzlý kaluže
Dupou po rohožkách
Z předsíní vyháněj zbloudilý kamínky
A kosáci se klepou zimou
A přece klovou dál ty zbytky svátečních barev
Přebytečnou zimu mistrně rozhazujou zpod letek
A ve mně všechno vřeští
Smýká to se mnou jak po zamrzlým rybníku
A přece mi nic jinýho nezbývá
Než se nechat dál vláčet

Říkám si
Už tě nikdy nepustím 

Říkám si

Minule z toho bylo deset let