Co když existuje život po smrti 

Ale je prostě až tak moc dobrej

Že se doteď nikdo nechtěl vrátit zpátky? 

Představuju si místo v bezčasí 

Kde nakonec všechny potkám na jednom velkým koncertě

Mýho dědu

Maca Millera

I kámoše Tomáše, kterýmu mám fakt hodně co vyprávět 

Je tady pořád dost života, co prýští z chování některých lidí

Na sto honů poznáš, jak se jim to v hlavě hemží myšlenkama

Jako když nadzvedneš kámen v lese a sleduješ, jak se všichni ti mravenci a ploštice a brouci, co vypadaj jak pásovci, ostošest mažou schovat

Z toho všeho překotnýho úprku moc dobře vidíš, jak se jim tam vskrytu hezky žije 

Ale Kato říkal, že to prej žije tam na druhý straně 

A jsou lidi, kterým v očích vidíš až do jejich duše

Až do přípravny 

Chodí po světě jak podnik s otevřenou kuchyní a ty můžeš na chvilku zahlídnout toho vesmírnýho šéfkuchaře, jak tam kmitá ostošest

Chystá catering na večer

Spocenej zátylek si otírá kapesníkem

A půllitr mu teplá vedle sporáku 

Musí mít všechno ready dřív než se to začne slejzat jak švábi na pivo 

Ani v bezčasí neni času nazbyt

Brzo začne kámoš Tomáš zvučit

A děda vytáhne krabičku máček z náprsní kapsy

Odskočí si na balkon na čerstvej vzduch

A na ten nekonečnej vesmírnej výhled

A než stihne típnout špačka o parapet

Budeme tam všichni stát společně po jeho boku